autor: Bc. Jiří Zimula | kategorie: cvičení | vydáno: 02.12.2007

To že se máme hýbat, slyšel (minimálně) od našich rodičů snad každý. Pro děti je to přirozené, proč však velká část dospěláků přestane se sportem? Myslí si, že když nebudou kouřit, nebudou obézní a vyhnou se alkoholu, zůstanou pak zdraví?

OMYL, méme nové fakta, která ukazují že: "Nedostatečné používání svalů při práci, tolik rozšířené především mezi kancelářskými silami, může být skoro stejně škodlivé jako kouření cigaret. Úmrtnost lidí, kteří se nepohybují, je až o třetinu vyšší než u aktivnějších jedinců." (citace z magazínu GEO).




"Lidé mají obecně zafixováno, že fyzická nečinnost nemůže člověku škodit, pokud si dokáže uhlídat svoji váhu a přijímá racionální stravu. To považují lékaři evoluční medicíny jako Frank Booth z University of Missouri za naprosto mylný závěr. Moderní lidé jsou prý totiž stále naprogramovaní na život lovců a sběračů, neboť naše genetická výbava se v posledních 10 000 letech od doby kamenné sotva v čem změnila.
Lidé tehdy při shánění potravy, lovu divoké zvěře i stavbě svých obydlí dennodenně předváděli špičkové atletické výkony. Ti, kteří toho nebyli na základě své genetické výbavy schopni, vymřeli. Naopak v jedincích, kteří přežili, se tak v průběhu let vytvořila biologická výbava, která se dědí z generace na generaci. Zaručuje optimální průběh všech tělesných pochodů, ale jen tehdy, pokud se jedinec každý den hýbe.
Na jedno však úspěšný model Homo sapiens není nastaven: na nedostatek pohybu."

Pohyb má vliv na látkovou výměnu a právě civilizační choroby se zdají být velice blízce spojeny s nedostatečným fungováním metabolizmu.

"V těle, které trpí nedostatkem pohybu, váznou biochemické pochody a mnohem víc se například tvoří žlučníkové kameny: Osobám, které vedou sedavý způsob života, je například mnohem častěji než zbytku populace odstraňován žlučník. A protože v pomalém, pasivním těle probíhá pomalu také trávení, prodlužuje se i doba, po kterou je tělo v přímém kontaktu s látkami přijatými v potravě, jež mohou vyvolat vytvoření zhoubného nádoru. Je faktem, že neaktivní lidé mají o 50 procent vyšší riziko karcinomu tlustého střeva.
Příčinu velké části civilizačních chorob spatřují lékaři evoluční medicíny v tom, že je vlivem nečinnosti vyřazena z normálního chodu látková výměna."

Pro zajímavost, nejvyšší počet úmrtí v ČR je připsán na vrub kardio-vaskulárním chorobám (51,4%) a hned na druhém místě rakovině (mimo jiné rakovině tlustého střeva, žlučníku) (27,2%). Obě onemocnění mají přímou nebo nepřímou spojitost s pohybem.
Je nutné si uvědomit, že každý máme danou určitou genetickou výbavu. Proto celoživotní sportovec stravující se racionálně, může onemocnět rakovinou. Na druhou stranu typický "ležák" Franta, který vymetá jen hospody a kouří, se dožije vysokého věku. To není argument... Podívejme se na to z pohledu celé populace. Statistika nuda je, má však cenné údaje... Člověk může z velké části ovlivnit pravděpodobnost a míru projevu.

Aby toho bylo více, zapatral jsem po dalších statistikách. Zaměřil jsem se především na spojitost fyzické aktivity s kvalitou života. Všechny studie (1, 2, 3, 4) potvrzují (moji) hypotézu, že cvičení zvyšuje "prožitěk všedního dne".
Cvičení nepůsobí pozitivně jen na fyzickou stránku člověka, ale i na psychiku.
Každý z nás to zná, po odcvičeném tréninku v posilovně se mu nahrne do hlavy příjemná nálada - endorfíny dělají svou práci dobře. Nepřímé působení pohybu na zlepšení fyzického stavu je jasné. Když dobře vypadáme, jsme v kondici, zákonitě se budeme cítit lépe a sebevědomě.

Z mých zkušeností mohu potvrdit, že to nejsou jen teoretické "žvásty", rukou mi už prošlo docela dost lidí a vesměs vše potvrzují. Bohužel, (zejména) ti mladší z nás, si myslí, že je času dost. Pokud vůbec, chtějí řešit nadváhu a nedostatek pohybu až v pozdějším věku - tedy pozdě. Ti co ke mně přijdou s tím, že potřebují pomoc, už ví že něco zanedbali. Sklízí co si zaseli (obezita, bolesti páteře, ...) a sami říkají "kdybych se na to předtím nevy....".
Proto se snažím trochu vyzvednout nutnost starat se o sebe nejen po duševní stránce (proč jsou např. ve školách jen 2h. tělocviku týdně? oproti 28h. dalších předmětů), ale i fyzické.


Klíčové body:

- úmrtnost lidí, kteří se nepohybují, je až o třetinu vyšší než u aktivnějších jedinců
- když dobře vypadáme, jsme v kondici, zákonitě se budeme cítit lépe a sebevědomě



Diskuze k článku na našem diskusním fóru


Použitá literatura:
Geo

1. Shibata A, Oka K, Nakamura Y, Muraoka I. Recommended level of physical activity and health-related quality of life among Japanese adults. Health Qual Life Outcomes. 2007 Nov 28;5(1):64

2. Neumann NU, Frasch K. The significance of regular physical exercise for health and well-being. Dtsch Med Wochenschr. 2007 Nov;132(45):2387-91

3. Broocks A. Physical training in the treatment of psychological disorders. Bundesgesundheitsblatt Gesundheitsforschung Gesundheitsschutz. 2005 Aug;48(8):914-21

4. Med Sci Sports Exerc. 1998 Jun;30(6):992-1008.
American College of Sports Medicine Position Stand. Exercise and physical activity for older adults.