autor: CTK | kategorie: zprávy | vydáno: 03.01.2009

Krátké zdřímnutí přes den?

Washington 25. listopadu (ČTK) - Přerušovaný spánek vážně narušuje práci paměti. Naopak zase krátké zdřímnutí během dne může podpořit sofistikovaný druh paměti, který vede k tvořivosti. K tomuto závěru dospěli podle agentury AP američtí vědci v nové studii věnované spánku.

Dobrý spánek je velkým nedostatkem uspěchané moderní doby. Z průzkumů vyplývá, že jen málo dospělých dokáže dodržet doporučovaných sedm až osm hodin spánku denně.
Spát méně je podle vědců dost nebezpečné: spánková deprivace způsobuje nejen dopravní nehody, ale vede také ke spoustě dalších poruch. Chronický nedostatek spánku může po určité době narušit tělo tak, že se stane zranitelnější vůči srdečním onemocněním, diabetu a dalším nemocem.
Možná běžnější než nespavost je ale přerušovaný spánek, snadné probouzení, které přichází s věkem. Nejhorší je ale spánkové apnoe, které postihuje miliony lidí. Lidem trpícím touto poruchou se během spánku několikrát na několik sekund zastaví dech.

Vědci se stále méně zaměřují na délku spánku a více na jeho kvalitu, tedy na intenzitu spánku. Zkoumají, jak spánek pomáhá paměťovým procesům. Mimořádně důležitá je fáze hlubokého spánku, která předchází známější REM fázi, během níž se zdají sny.
Fishbein přikládá aktivnější roli hluboké fázi spánku, která může nastat i při krátkém zdřímnutí. Mozek během tohoto času možná pracuje a řeší problémy. Podle vědců i dvanáctiminutové zdřímnutí může podpořit některé formy paměti.
Vědci upozorňují na negativní dopady přerušovaného spánku, ať už je způsoben věkem nebo syndromem apnoe. Může potlačit vznik nových mozkových buněk v hipokampusu, kde začínají paměťové procesy, a může ovlivňovat učení celé týdny poté, co se spánek vrátí k normálu, varuje doktor Dennis McGinty z Kalifornské univerzity v Los Angeles.



Vědci z Wisconsinu provedli pokus, kdy při nočním spánku krátce přerušili jeho hlubokou fázi pípáním, které bylo dost hlasité, aby narušilo spaní, ale neprobudilo. Zjistili, že tito lidé si nedokázali zapamatovat to, co se učili den předtím, tak dobře jako lidé, u kterých fáze hlubokého spánku nebyla přerušena.
McGinty chtěl dokázat dlouhodobý účinek přerušovaného spánku na pokusu s krysami. Napojil jejich mozek na monitory a nechal je krátce spát ve šlapacím mlýnku. Jakmile uplynulo 30 sekund spánku, mlýnek na krátko zapnul. Po 12 dnech takto přerušovaného spánku McGinty nechal krysy další dva týdny spát pokojně, jak dlouho chtěly.
To, že mohly dohnat zmeškaný spánek, jim nepomohlo: odpočinuté krysy se dokázaly rychle zorientovat v bludišti a najít únik, kdežto krysy s přerušovaným spánkem se jen motaly před východem.

Žádná ze studií ještě nedokázala určit, kolik spánku je minimálně třeba pro dobrou funkci paměti. Může se to značně lišit člověk od člověka. "I ten, kdo spí krátce, může mít velmi kvalitní hluboký spánek, i když spí jen čtyři hodiny," řekla Chiara Cirelliaová z univerzity ve Wisconsinu.
Výzkum ale každopádně přinesl některé praktické rady: apnoe je třeba léčit; je dobré se vyhnout takzvané spánkové bulimii, kterou se označuje snaha dohnat probdělé noci víkendovým spaním; nikdo by se neměl stydět za odpolední "šlofík".


Stará neruš, hubnu...
Londýn 16. prosince (ČTK) - Lidé, kteří chrápou a mají dýchací problémy, zřejmě ve spánku spalují více kalorií. Ti, kdo trpí nejtěžší formou spánkové apnoe, spálí v noci o 373 kalorií více než ve dne ve srovnání s těmi, kdo mají jen mírné příznaky. K tomuto závěru dospěli američtí vědci, kteří uvádějí, že za to pravděpodobně mohou změny nervového systému vyvolané touto poruchou.

Silné chrápání zpravidla velmi obtěžuje partnera, ale může být příznakem mnohem vážnějších problémů u chrápajícího.
Spánková apnoe, při níž člověk během spánku přestane několikrát na několik sekund dýchat, neumožňuje dobře si v noci odpočinout. Takoví lidé jsou pak během dne velmi ospalí, mají obvykle větší chuť k jídlu a jsou liknavější k cvičení. Tato porucha je také spojena s větším rizikem vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních problémů.

Vědci zkoumají spojení mezi váhovým přírůstkem a spánkovou apnoe. Tým z kalifornské univerzity měřil počet kalorií, které spálilo 212 pacientů ve spánku. Dobrovolníci denně v průměru spálili 1763 kalorií. Ti, kdo trpěli nejtěžší formou apnoe, vydali 1999 kalorií, lidé se střední formou apnoe spálili v průměru 1626 kalorií. Kalorie vydané navíc se rovnají 30 minutám cvičení v tělocvičně.

Autoři studie, která byla uveřejněna v časopise Archives of Otolaryngology - Head and Neck Surgery, soudí, že příčinou může být to, že u silně chrápajících lidí nervový systém využívá energii k vyrovnání důsledků špatné kvality spánku.
Podle spánkového odborníka, profesora Johna Stradlinga z nemocnice Johna Radcliffa v Oxfordu jsou výsledky studie dost přesvědčivé. Uvedl zkušenost svých pacientů, kteří začali mít problém s úbytkem váhy, když se symptomy jejich spánkové apnoe zmírnily. Spánková apnoe ale není dobrá cesta ke zhubnutí, varují odborníci.


Zapojte se do diskuze na našem diskusním fóru!


Zdroj
CTK