Quad Core 4:2:2:1 ratio Time Release Protein Blend
Think Smart, Eat Smart Per serving: 34g proteins, 7g BCAAs, 6g carbs, 1g fat Smartlabs®

Cvičení, posilování, svaly - vše na jednom místě!

Finále 1. ligy ve vzpírání družstev mužů - Sokolov

Je sobota 14. října 2017 9:45 ráno a za 75 minut začne první soutěž ve vzpírání, které jsem součástí...

Pavel Zadražil - rozhovor

Pavle, já vlastně ani nevím, jak začít tento rozhovor. Představovat se tentokrát nemusíš, rozhovor p...

Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 - profi

Už jste si přečetli první část reportu z MČR strongman Olympia Brno na http://osvalech.cz/zpravy/ite...

  • Finále 1. ligy ve vzpírání družstev mužů - Sokolov

    Je sobota 14. října 2017 9:45 ráno a za 75 minut začne první soutěž ve vzpírání, které jsem součástí...

  • Pavel Zadražil - rozhovor

    Pavle, já vlastně ani nevím, jak začít tento rozhovor. Představovat se tentokrát nemusíš, rozhovor p...

  • Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 - profi

    Už jste si přečetli první část reportu z MČR strongman Olympia Brno na http://osvalech.cz/zpravy/ite...

Ničitelé mýtů

sobota 18. červenec 2009 21:09

MÝTUS: Dosedy jsou nebezpečné.

NIČITEL MÝTŮ: Dave Tate

Dva velmi dobři trenéři silových atletů, Charles Poliquin a Michael Boyle příliš nedoporučují dosedy.. Je to jejich soukromý názor a je OK. Ale hodně čtenářů jejich článků má nesmyslnou představu, že jsou dosedy nebezpečné z podstaty. Slýchávám fráze jako, „těžké dosedy vám zkurví záda“. To je totální nesmysl.
Je to to samé, jako když přijdete k doktorovi a ten vám řekne abyste nedřepovali, protože si tím zničíte kolena. Problém je, že doktoři neví, jak správně dřepovat a předpokládají, že nikdo jiný také ne.
Zkuste dělat sissy dřepy se zátěží na zádech a buďte si jistí, že si tím zničíte kolena. Stejné je to s dosedy: Pokud prásknete zadkem na lavičku a pak se od ní odrazíte tak si zaděláváte na zranění. To ale není dosed, to je debilita.
Další výrok, který mě dokáže pěkně nasrat „dosedy vás musí někdo naučit“. Ne kurva! Každý cvik vás musí někdo naučit. Vždycky když přijdu do posilovny tak vidím 90% lidí benchovat špatně. Takže je bench špatný cvik? Benchujte špatně a můžete si zničit ramena a lokty. 12 let jsem trénoval v Manhattanu a každý pátek jsme cvičili dosedy. Jediné normální dřepy, které jsme cvičili, byly na soutěži! A víte co? Nikdy jsem neviděl jediného člověka, který by si cvičením dosedů poranil záda. Nikdy! Ale viděl jsem dost lidí, jak se zranili u bench-pressu, mrtvých tahů, shybů při kterých švihali celým tělem a u další populárních cviků.
Musím ještě dodat, že si vážím trenérů silových atletů. Umí trénovat atlety, to já neumím. Trénuji vzpěrače. Dejte těmhle hochům atleta a nakopou mi prdel. Ale dejte mi někoho, kdo chce dřepovat víc a já nakopu prdel jim. Garantováno.

ničitel


MÝTUS: Špatné držení těla automaticky znamená dysfunkci.

NIČITEL MÝTŮ:
Nick Tumminelo

Hodně dnešní trenérů se podívá na něčí držení těla a hned začnou dělat závěry o jeho funkčnosti. Na někoho se podívají a řeknou „Má kulatá záda a jeho ruce jsou mírně stočené dolů, zřejmě bude mít ztuhlé prsní svaly a slabé rombické svaly.“ Když se jich zeptáte, co s tím. Sestaví vám program přesně na vyřešení těchto problémů. Ne každá varianta držení těla je ale problém. Problém ale je, když předpokládáme, že „špatné“ držení těla automaticky zhoršuje výkon, když nevíme, o jaký výkon se jedná.
Dám vám příklad. Pokud jste někdy sledovali Olympiádu, určitě jste viděli gymnasty předvádějící neuvěřitelně silové a pohybové výkony. Když pak dokončí sestavu a dopadnou na zem, jsou vždy perfektně rovní. Ale když si sednou a čekají na skóre nebo stojí se svými týmovými kolegy, jsou nahrbení a předvádějí otřesný postoj. Ale ve skutečnosti se na ně nemůžete podívat a říct, že jejich držení těla je znakem dysfunkce a zhorší jim výkon. To, jak sedí nebo stojí je prostě varianta normálu. Ne Každý sedí do modelu „ideálního“ držení těla. Důležitější je zda můžete, či nemůžete vykonávat vaše sportovní výkony co nejlépe a hlavně bez bolesti.


MÝTUS: Když nepřidáváte váhu nebo počet opakování, tak se nezlepšujete.

NIČITEL MÝTŮ:
Scott Abel

Když se učíte hrát na hudební nástroj, nikdo vám prostě nedá do ruky kytaru nebo flétnu a čeká, že hned zahrajete píseň. Nejdříve se musíte naučit základy – jak držet nástroj, psát noty. Pak se naučíte hrát určité noty pomocí určitých strun. Pak se naučíte něco o rytmu a tempu. A až pak budete schopni zahrát píseň.
Ale když dojde na silový trénink, většina lidí přeskočí základy a jde rovnou na „hraní písně“. Naučí se, co jsou série a opakování a že je potřeba přidávat váhu, aniž by měli tušení, jakou odezvu a proč mohou od svalů očekávat.
Je to jako zkoušet napsat píseň a neumět psát noty. Stejně tak nemůžete zahrát píseň, když neumíte hrát na struny.
Strunami v silovém tréninku jsou – nahromadění kyseliny mléčné, kyslíkový dluh, únava a výkon. Pokud tyto pojmy neumíte vyvolat a vysvětlit jakou mají odezvu, tak nezáleží, kolik opakování jste udělali nebo jakou váhu jste zvedli. Prostě zvedáte železo, ale vaše svaly a mysl nejsou vůbec propojené.
I když se naučíte tyto základy, stále je před vámi ještě dlouhá cesta při budování vaší vysněné postavy, stejně jako houslista, který se právě naučil hrát na struny je daleko od hraní krásné hudby. Ale alespoň víte, jak a proč vaše tělo reaguje na různé podněty. Díky tomu si můžete sestavit kompletní trénink, který bude vyhovovat vašim potřebám a cílům.
Jinými slovy v tréninku je mnohem více faktorů, než jen počítání opakování a přihazování železa na činku. Když pochopíte svůj trénink, místo abyste ho prostě dělali, tak se můžete těšit na stálé zlepšování.


MÝTUS: Izolované cviky jsou k ničemu.

NIČITEL MÝTŮ:
Nick Tumminello

Izolované cviky nejsou příliš oblíbené. Vždy jsem překvapen, když slyším trenéry říkat, že bychom se měli vyhýbat izolovaný cvikům, protože jsou „bezúčelné“. Nevím jaká je jejich definice „účelu“, ale je určitě jiná, než moje.
Zde je několik příkladů:
Představte si wrestlingového zápasníka nebo hráče amerického fotbalu jak drží míč a snaží se ho protlačit přes další hráče. Samozřejmě, že tito hoši potřebují sílu celého těla a samozřejmě, že potřebují mít pevný střed těla. Ale táke musí být velmi dobří v držení něčeho před sebou. Když se zeptáte chlapů z MMA o jejich specifických tréninkových potřebách, jedna z prvních věcí, které vám řeknou je, že jim vždycky úplně hoří ruce ze všech těch tahů a tlaků. Tak proč bychom si měli myslet, že je špatně, když děljí bicepsové zdvihy. Nebo si vezměte hráče amerického fotbalu, který chrání míč nebo většího a silnějšího hráče, který se snaží míč dostat na druhou stranu. Proč by neměli svůj trénink přizpůsobit svým potřebám, podle toho jakou úlohu budou mít na hřišti.
Jsou bicepsové zdvihy prioritou před těžkými shyby a push-pressy? Absolutně ne! Ale rozhodně bychom je neměli zanedbávat. Není to buď a nebo. V dobře sestaveném tréninku bychom měli používat oba typy cviků (komplexní a izolované).

Další příklad:
Pokud máte proti svým hamstringům a bokům slabá lýtka nebudete schopni dosáhnout maximální rychlosti. Takže pokud je váš cíl rychlost a slabým článkem řetězu jsou lýtka, tak proč se na ně nezaměřit. Proč do tréninku nezařadit výpony přímo na lýtka?
Teď si představte, že byste si natáhli lýtkový sval. Nejen, že byste nemohli rychle běžet, ale byli byste rádi, kdybyste vůbec mohli chodit. Každý sportovní doktor, který si zaslouží svou výplatu, vám řekne, že úspěšný rehabilitační program začíná budování motorické kontroly ve vašich svalech. Jak? Jejich izolováním! Když naučíte svá lýtka jak pracovat tak se třeba „probudí“ a naučí se lépe pracovat při komplexních cvicích jako například mrtvý tah.

Takže tady jsou tři důvody, proč byste měli zařadit izolované cviky do tréninku:

1. Zlepšení specifických sportovních dovedností.
2. Napravení slabých článků.
3. Při zotavování se ze zranění.

Možná to přijde jen mně, ale tyto důvody mi připadají dost přesvědčivé, abych se izolovaným cvikům nevyhýbal.


Máte na to jiný názor? Zapojte se do diskuze na našem diskusním fóru!


Volně přeložil Adam Derner (Sloty).

Zdroj

T-nation



"Autorská práva vykonává autor. Jakékoli užití částí nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení autora je zakázáno."

Zanechat komentář