Quad Core 4:2:2:1 ratio Time Release Protein Blend
Think Smart, Eat Smart Per serving: 34g proteins, 7g BCAAs, 6g carbs, 1g fat Smartlabs®

Cvičení, posilování, svaly - vše na jednom místě!

Pavel Zadražil - rozhovor

Pavle, já vlastně ani nevím, jak začít tento rozhovor. Představovat se tentokrát nemusíš, rozhovor p...

Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 - profi

Už jste si přečetli první část reportu z MČR strongman Olympia Brno na http://osvalech.cz/zpravy/ite...

Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 - amatéři

Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 je za námi. A mě teď čeká psaní reportáže, která bude delší,...

  • Pavel Zadražil - rozhovor

    Pavle, já vlastně ani nevím, jak začít tento rozhovor. Představovat se tentokrát nemusíš, rozhovor p...

  • Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 - profi

    Už jste si přečetli první část reportu z MČR strongman Olympia Brno na http://osvalech.cz/zpravy/ite...

  • Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 - amatéři

    Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 je za námi. A mě teď čeká psaní reportáže, která bude delší,...

Strongman Přelouč 2017 - report Featured

čtvrtek 15. červen 2017 0:00

Sobota 10. června byla dnem, který pro mě znamenal výlet do Přelouče, v které se každým rokem konají závody ve strongmanech, které pořádá Josef Mazač spolu s týmem lidí okolo něj. Závody v Přelouči jsou pak již druhým rokem po sobě pod hlavičkou ČSSS (Český svaz silových sportů). Pro mě jsou tyto závody oblíbené v tom, že diváci na nich opravdu podporují úplně každého a dokáží fandit moc hlasitě. Největší podporu pak u nich mívá samozřejmě domácí Josef Mazač, který má s přeloučskými fanoušky opravdu vynikající chemickou vazbu. Je vidět, že ho mají strašně rádi a na jeho závody se rádi vrací každý rok. Plno z nich má takřka nulový vztah ke sportu strongmanů, ale akci v Přelouči berou jako kulturní zážitek, který si nikdy nenechají ujít. Tohle mě baví. Závody v Přelouči lákají fanoušky, kteří nepatří pouze mezi to hardcore jádro, nýbrž tu většinu, která strongmany sleduje vždy, když má tu možnost. To jsou ti fanoušci, kteří cíleně nevyhledávají výsledky domácích nebo mezinárodních soutěží. Pokud jsou však závody blízko, nebo mají možnost je sledovat, tak jdou do toho. Závody v Přelouči jsou jednoduše řečeno postaveny na těch správných základech, což je pro ně velikánský plus. No a pak disciplíny. Ty jsou vždy trošku jiné, nebo alespoň lepší, než v předchozích ročnících. V letošním roce byl ve hře například zdvih 103 kilové jednoručky, což by byl nový český rekord. Na vše se ale podíváme detailně v odstavcích věnujících se jednotlivým disciplínám. Tak jdeme na to.



1. disciplína: Axel Press 150kg
V této disciplíně měli strongmani za úkol udělat co nejvíce opakování s axelem během jedné minuty s tím, že si axel rovnou brali na ramena a tlaky dělali právě z ramen.

Axel se nemusel přemísťovat, což je pro drtivou většinu lidí to nejtěžší. Disciplína pro závodníky mohla skončit už ve chvíli, kdy axel položí zpátky na stojan (sudy), nebo jim spadne na zem. Jako vůbec první šel na řadu Čestmír ŠÍMA, kterému se povedlo zvednout axel pro 5 opakování, což byl výkon, který nedokázal nikdo nejen překonat, ale ani vyrovnat. Nejblíže tomu byl Michal TICHÝ se svými 4 platnými pokusy, ale nakonec to nezvládl. Se jménem jsem se nesekl, Michal Tichý v Přelouči opravdu závodil. A to i přes to, že si 5 týdnů zpátky na soutěži v Aši utrhl levý biceps. K tomu se ale dostaneme na konci. 4 opakování si zapsal i domácí Josef MAZAČ, který má hrubou sílu určitě na víc, ale v sobotu se zastavil právě na čísle 4. Disciplína se povedla I Járovi ŠVEJDOVI, který zapsal 3 platná opakování. O 5,5 bodů se tak podělil se skvělým tlakařem Honzou ŠLEISEM, který sice nemá pro letošní rok tak natrénováno, jak by asi sám chtěl, ale i tak od sebe očekával víc. 2krát dokázal nad hlavu dostat axel slovenský obrovitý strongman Milan ŠUĽAN. Bez šance na 150kg byli Martin ŠTEFL s Ivanem HRYHOROVSKYM. Posledním, o kom jsem ještě nic nenapsal, byl Matouš FRITSCH. Tento amatérský strongman, stále vlastně celkem nezkušený, se startem v Přelouči dost hecnul a 150kg nad hlavu téměř dostal, chybělo k tomu opravdu málo. Diváci jej povzbuzovali opravdu hlasitě a i moderátor Leoš Kubeš si u Matouše dost unavil hlasivky. Matouš už tady ukázal, že i když ještě tu sílu a soutěžní pohodu jak profíci nemá, tak příští rok ji klidně může být. Takhle nadějné pokusy se 150kou u amatéra jsou dalším důkazem toho, jak moc roste základna strongmanů.



2. disciplína: nošení 340kg ohrady na 2x 15 metrů
15 metrů tam a 15 metrů zase zpátky s ohradou, která je nemilosrdná na úchop všech strongmanů. V Přelouči ji nikdo do cíle nedonesl, i když Čestmír Šíma by s tím problém určitě neměl. V jeho případě však stačilo donést ohradu o centimetr dál, než byl výkon rovný 15 metrům v podání Josefa Mazače. A přesně to také Čestmír udělal. 15,28m mu stačilo na první místo a zisk 9 bodů. Třetí v této disciplíně skončil Honza Šleis, který nemá problém s úchopem (dokonce odjel jako jediný nedobrovolně car deadlift v Čáslavi bez trhaček). Ohradu donesl do vzdálenosti 10,41m. Michal Tichý v této disciplíně ztratil celkem dost. Zranění levé ruky sebou neslo problém, který nešlo v Přelouči překonat. Citlivost v levé ruce tam nebyla vůbec taková, jakou by Michal očekával. I tak Ticháč poponesl ohradu do vzdálenosti 1,51m a bral 3 body. Byl zklamaný , ale pak si uvědomil, že se zraněným bicepsem a oslabenou levou rukou to prostě lépe nešlo.


3. disciplína: Zdvih jednoručky – 70kg – 85kg a 103kg na počet opakování do jedné minuty
Začnu Michalem Tichým. To on je totiž vůbec prvním českým strongmanem, který dokázal při závodě zvednout nad hlavu 100kg jednoručku. A v Přelouči tento svůj rekord překonal, když jako jediný dostal nad hlavu jednoručku vážící 103kg. A nevypadalo to vůbec těžce. S obrovskou jednoručkou se pokusil za masivní podpory diváků také o druhé opakování, ale to tam už nevyletělo, i když nad jeho síly určitě nebylo. Co se týče dynamiky, tak by v ČR mezi strognmany hledal Ticháč konkurenci jen těžko. Nadějně se o 103kg pokoušel také Pepa Mazač a je jasné, že ho za tím hnalo pořádně hlasitě jeho domácí publikum. Tentokrát to nevyšlo, ale ztráta to pro Pepu určitě nebyla. Předchozí jednoručku, která vážila 85kg, dostal nad hlavu už jen Jarda Švejda, se kterým se tedy Pepa podělil o dobrých 7,5bodů. Vítěz prvních dvou disciplín Čestmír Šíma se musel spokojit jen s jedním platným opakováním, což znamená, že 70kg nad hlavu dostal a 85kg už ne. O 85ku se ani nepokoušel a to kvůli problémům s ramenem. Bez platného pokusu skončili s nulou Martin Štefl a Ivan Hryhorovsky. Všechny pak vystrašil Honza Šleis, který po výrazu 85ky jednoručku vůbec nekontroloval a pokrčená paže mu ji navedla až někam na vršek zad nebo zadek hlavy a Honza skončil na zemi. Pro Honzu to naštěstí skončilo bez zranění, ale možná by stálo za to zaměřit se na problém, který takovou nepříjemnost způsobil. Nestalo se mu to poprvé. Podobně ho totiž položila kláda v Čáslavi.



4. disciplína: kombinace autotrakaře na 15 metrů a 3 otoček 450kg pneumatiky do kopce
Disciplínu vyhrál v čase 54,01s Pepa Mazač, který neztratil žádné síly u autotrakaře, disciplíny typickou právě pro Přelouč, a s pneumatikou si pak už jen pohrával. Pepa pneumatiku umí, takže jeho vítězství v této disciplíně není žádným překvapením. Druhý skončil Michal Tichý, který naštěstí neměl i přes zranění bicepsu problém udržet madla autotrakaře a pneumatika na něj byla tak lehká, že to šlo i bez zapojení bicepsu. Jen díky malému (no možná většímu) zmatkování se Pepovi nepřiblížil vice jak na rozdíl 4,46s. Nespěchat a vše v klidu. Ono to je tak vždycky nejlepší. Maličké chyby pak vždy stojí každého cenné vteřinky. Třetí místo ve 4. disciplíně bral Čestmír Šíma i přesto, že se u pneumatiky dost zapotil. Pneumatika rozhodně nepatří mezi jeho oblíbené disciplíny,ale je pravda, že 450ka mu problém nedělá. Otáčení pneu do kopce však dělalo problém téměř všem ostatním. U Jardy Švejdy a Honzy Šleise mě to překvapilo vůbec nejvíc. Kluci se pak zachránili tím, že zvládli alespoň 1 opakování s gumou. To samé se pak povedlo i Martinovi Šteflovi a Ivanu Hryhorovskemu. Autotrakař byl pak velikým problémem pro Milana Šulana a Matouše Fritsche. Pro oba to byla první zkušenost s přeloučským autotrakařem a oba vůbec nevěděli, jak na něj. Kluci, zeptejte se svých soupeřů, jsou mezi nimi dobráci, co vám poradí a úmyslně vám špatnou radu nepředají.



5. disciplína: Atlasovy kameny 115 – 135 – 160 – 170kg
Taková tradiční disciplína na závěr, pokud jde o české závody. Vidíme ji vlastně na většině závodů a na začátku byste se ji opravdu dočkat neměli, protože závodníci aplikují vosk (nebo i jiné věci) na předloktí, čímž se snaží posílit svůj úchop a zabránit vyklouznutí obří koule ze svého sevření, které samozřejmě není díky kulatém tvaru atlasů nikdy perfektní. Váhy byly nastaveny perfektně pro tento typ závodů. Jako jediný nedokázal na stojan dostat jedinou kouli Martin Štefl, čemuž se ale není co divit, protože byly tyto závody jeho druhým startem po 9 letém strongman důchodu. Do budoucna pak Martin další starty zřejmě neplánuje. 2 platné zdvihy zvládli také Matouš Fritsch, Milan Šuľan, překvapivě Honza Šleis (čekat od sebe musel víc) a se zraněním bojující Michal Tichý. Nejvíce zklamaným ze svého výkonu byl Matouš, který si věřil na víc, což je sympatické. Je to bojovník a já vím, že o něm v reportáži nepíšu naposledy. 3 koule zvládli na stojan dostat Ivan Hryhorovsky a Jarda Švejda, který se však na tu 170ku určitě do konce letošní sezóny dostane. Vím, jak moc ji zvednout chce a vzhledem k tomu, jakým tempem se zlepšuje, pevně věřím, že tam na konci roku bude a v příští sezóně ji bude zvedat již stabilně. No a nakonec to nejlepší. Čestmír Šíma a domácí miláček publika Josef Mazač. Tihle dva si to rozdali o vítězství v disciplíně i to celkové, protože právě tihle dva siláci byli na průběžném prvním a druhém místě. Nikdo kromě zapisovatelů pak nevěděl, jak to vypadá bodově. Měl Čestmír šanci dotáhnout se na Pepu, nebo už měl Pepa při určitém výkonu vítězství jasné? Oba do toho šli na plno a oba odměnili diváky v Přelouči tím, že disciplínu dokončili a na stojan dostaly 4 koule. Rozdíl mezi oběma byl ale veliký. Čestmír předvedl super výkon - 42,38s. S tím se dalo bojovat jen těžko a Pepa tak s Čestmírem finální disciplínu prohrál. Koule dostal na stojan v čase 56,06. Z výsledkových listin je však patrné, že měl Pepa před touto disciplínou na Čestmíra náskok 2,5 bodu, což byl náskok dostatečný. Josef Mazač tak vyhrál svůj domácí závod a jako vždy odměnil své fanoušky, diváky, oslavným kolečkem, během kterého si plácne s každým, kdo mu strčí do cesty svou dlaň. Tohle je také moc hezká tradice a kouká se na to parádně.

Závody v Přelouči se tedy povedly, jako každý rok, asi na jedničku. Tak bych je totiž ohodnotil právě já. Aš mi každým rokem uniká, protože se objeví něco, kde musím ve stejném termínu být, a tak i nadále zůstávají závody v Přelouči strongman závody, které mám nejradši. Vše co jsem psal v úvodním odstavci totiž platilo i tentokrát. Soutěž se navíc obešla bez zranění.

I pro Pavla Zadražila, který závody pískal jako rozhodčí, to musela být radost, protože nedošlo k žádným kontroverzím. Leoš Kubeš to měl pro jednou trošku jednodušší, protože diváci v Přelouči jsou opravdu skvělý (pokud jste v Přelouči byli fandit, tak je tohle na vás =)! Skvělé byli také děti, které byly pak za svůj zájem, trpělivost a podporu odměněni na závěr tím, že se závěr objevili na sportovišti tuším kšiltovky, možná trička, a hlavně plno sladkostí. Tři - dva – jedna … TEĎ. A asi 30 dětí se pro tyhle věci rozběhlo a bez sebemenších sporů se o ně rozdělilo. Tohle bylo také moc hezké a člověku to vykouzlilo úsměv na tváři. Jen na Jardovi Švejdovi bylo vidět, že se chce pro ty sladkosti také rozběhnout a vzít si nějakou na cestu domů. A ta nejvíc "cool" věc na celých závodech? Autogramiáda na závěr a focení s profíky? To čo je toto? Wow! Kluci podepisovali své podpiskarty dětem i dospělým a stály na ně zástupy lidí, kteří se s nimi chtěli vyfotit. Maminky a tatínkové, máte děti a volný víkend? Tak se stavte na soutěži strongmanů. Děti budou ze strongmanů hotový, budou to pro ně superhrdinové a budou se s nimi chtít vyfotit. Taky dobrá památka a zážitek! Pochvalu si určitě zaslouží také lidé, kteří pomáhali přímo na sportovišti - "nakladači pomocníci". I díky nim závody šlapaly jako hodinky a trvaly jen něco lehce přes 2 hodiny, což je sice dáno také počtem závodníků, ale kluci zde opravdu věděli, jak na to. Já už ale více hodnotit nebudu a nechám závody zhodnotit také Michala Tichého, pro kterého to byl právě jeho první start po zranění, a Michala Širůčku, který se podílel spolu s Českým svazem silových sportů na organizaci závodů v Přelouči.

 

Michal Širůčka
Michale, závody v Přelouči jsou super každý rok, viď?

Já jsem v Přelouči třetí rok a moc se mi tu líbí. Chodí sem lidé, které to baví a navíc v takovémto menším městě, kam si lidé tyhle akce chodí užívat, když už je tu mají. Do toho jsme tu měli také super závodníky a i disciplíny se povedly, protože to je změna oproti jiným závodům. Disciplíny tady jsou navíc hodně těžké. Nikdo odtud navíc neodjel se zraněním, za což jsem rád. Michal Tichý si dal dokonce osobák na jednoručku a posunul český rekord.

Co říkáš na souboj o první místo mezi domácím Pepou Mazačem a bojujícím Čestmírem?
Já jsem to takhle vyrovnané čekal. Čestmír tady měl jednoručku, kterou nemůže kvůli problémům s ramenem trénovat, musí to rameno šetřit na jiné tlakové disciplíny. Bylo jasné, že na jednoručce ztratí. Naopak u ohrady bylo otázkou, jak bude těžká, protože tam je vždy projeví ten úchop a síla zad, stejně jako u autotrakaře. Zvědav jsem byl také na axel, kde jsem možná i čekal, že Pepa vyhraje, protože jeho tlaky ve stoje jsou úžasné, ale tentokrát to líp vyšlo Česťovi. Byl to parádní souboj.

Co říkáš na Ticháče? Dnes mu toho i přes 5 týdnů staré zranění vyšlo víc.
Michal byl na té jednoručce nejlepší už loni a letos to jen potvrdil. Těch 103kg tam švihnul úplně s přehledem na první pokus. Já jsem se trošku bál, jak moc ho tam může zlobit ten biceps, ale Michal to zvládl s přehledem.

Co čeká ČSSS dál? Na co nás můžeš nalákat?
Čeká nás Brno. Loni se hodně povedlo. Letos na vás stejně jako v loňském roce čekají, a v to pevně věřím, veliké hvězdy. A samozřejmě česká špička. Chceme opět pozvat Marcina Sendwickiho, nejsilnějšího strongmana na světě do 105kg, a určitě chceme pozvat a jednáme s dalšími většími jmény. Bude to velká akce a zas trošku jiná, než loňském roce. Disciplíny ještě ale prozrazovat nechci. Velká změna bude v tom, že letos budou v Brně soutěžit také amatéři. Ti přijdou na řadu dopoledne a odpoledne nás čekají profíci.

 

Kratší rozhovor s Michalem Tichým
Michale, máme po soutěži, jak ji hodnotíš?
Závody hodnotím pozitivně, jelikož jsem měl včera střevní chřipku a musel jsem dokonce volat Pepovi Mazačovi, že nebudu s největší pravděpodobností schopný přijet. Celý den jsem zvracel a chodil na záchod. Nakonec se to dnes srovnalo a já jsem se rozhodl, že přijedu. Když pak vezmu v potaz všechny okolnosti kolem, tzn. i to zranění ruky ze závodů v Aši, tak jsem s výsledkem spokojený.
 
Jak se ti s zraněním (utržený biceps) závodilo? V čem to byl problém a kde roli vůbec nehrálo?
Byl jsem sám překvapen z toho, že šly skoro všechny disciplíny. Já jsem se bál nejvíc toho autotrakaře, ale vůbec mi to tam nevadilo. Biceps jsem cítil jen u té 160kg koule, kde v tom byl možná ale taky trochu strach. Nechtěl jsem si to urvat znovu a neriskoval jsem to. Zvedl jsem tedy dvě koule a s vědomím, že mě to může stát třetí místo, se o tu třetí kouli nepokoušel. Já jsem ale se svým výkonem spokojený. Vzhledem k okolnostem samozřejmě.

Líbí se ti tvůj nový biceps víc, než ten, který jsem měl předtím?
Určitě se mi líbí víc! Hodně lidí v posilovně mi řeklo, že by to chtělo, abych si utrhl i ten druhý, aby to vypadalo esteticky i na té druhé ruce. Když tu ruku napnu, tak to vypadá dobře, ale když ji mám volně, tak je to dost znát. Budu to mít asi do konce života, protože jsem se rozhodl, že operaci nepodstoupím.

Poděkování za fotky patří Českému svazu silových sportů

Zanechat komentář