Quad Core 4:2:2:1 ratio Time Release Protein Blend
Think Smart, Eat Smart Per serving: 34g proteins, 7g BCAAs, 6g carbs, 1g fat Smartlabs®

Cvičení, posilování, svaly - vše na jednom místě!

Finále 1. ligy ve vzpírání družstev mužů - Sokolov

Je sobota 14. října 2017 9:45 ráno a za 75 minut začne první soutěž ve vzpírání, které jsem součástí...

Pavel Zadražil - rozhovor

Pavle, já vlastně ani nevím, jak začít tento rozhovor. Představovat se tentokrát nemusíš, rozhovor p...

Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 - profi

Už jste si přečetli první část reportu z MČR strongman Olympia Brno na http://osvalech.cz/zpravy/ite...

  • Finále 1. ligy ve vzpírání družstev mužů - Sokolov

    Je sobota 14. října 2017 9:45 ráno a za 75 minut začne první soutěž ve vzpírání, které jsem součástí...

  • Pavel Zadražil - rozhovor

    Pavle, já vlastně ani nevím, jak začít tento rozhovor. Představovat se tentokrát nemusíš, rozhovor p...

  • Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 - profi

    Už jste si přečetli první část reportu z MČR strongman Olympia Brno na http://osvalech.cz/zpravy/ite...

Pavel Zadražil - rozhovor Featured

středa 4. říjen 2017 0:00

Pavle, já vlastně ani nevím, jak začít tento rozhovor. Představovat se tentokrát nemusíš, rozhovor pro Osvalech je to tvůj v pořadí druhý. Zajímat mě bude, jak se ti v posledních měsících a celkově v roce 2017 daří.
 
V posledních měsících se mám v některých směrech báječně, v některých moc báječně ne, ale snažím se s těmi negativními věcmi nějak vyrovnat, překousnout je atd.



Souvisí s tím i situace ohledně závodů strongmanů v Kutné Hoře?

Souvisí s tím celkem dost, ale asi je holt život takový a věci se holt mění.

K tomu, že ses soutěže nezúčastnil jako závodník se v rozhovoru dostaneme. Tvá zranění a comeback jsou velikým tématem vzhledem k tomu, jak sis v posledních letech na soutěžích vedl. Proč ses však v letošním roce nepodílel na pořádání závodů a jak je možné, že ses tam neobjevil ani jako fanoušek?

Důvod, proč jsem se nepodílel jako pořádající, je takový, že původně mě chtěl už v říjnu, při řešení grantu od města, někdo obejít a závody uspořádat beze mě. Jenže já se starostou města měsíce před tím řešil, s jakou akcí závod spojit, aby to byla velkolepá záležitost města a domluvili jsme se, že to uděláme společně s akcí MegaSkluzavka. Tak jsem podal žádost na město a tam mi bylo řečeno, že o grant už zažádal někdo jiný a jak to tedy mají řešit. Seznámil jsem je s tím, co jsme s panem starostou domluvili a oni řekli, že o tom stejně rozhodne sportovní rada města. Potom se řešilo na sportovní radě města Kutná Hora, jaký grant přiklepnout, když tam jsou dva. No a z městské rady mi bylo oznámeno, že přiklepli grant někomu jinému, ale že musí závod udělat společně s klouzačkou (což jsem domluvil já a pan starosta) a odůvodnění, proč jsem nedostal grant na tu akci byl takový, že prý druhý žadatel ty závody v Kutné Hoře pořádá od prvopočátku, co ve městě jsou, a proto dostane grant on.
Tento verdikt a odůvodnění jsem kousal opravdu hodně dlouhou dobu. Ale udělal jsem na svou "obranu" 2 kroky. První, že jsem na sportovní radu města poslal mail s upřesněním organizace závodů od počátku existence v Kutné Hoře a že pokud město ani neví, kdo závody pořádá a komu dává peníze, tak že mě celkem mrzí zabitých 7 let života snahou každé léto v tomto městě uspořádat nějakou podívanou. A druhá věc, kterou jsem udělal, že jsem se jel přímo toho dotyčného žadatele zeptat, co to má znamenat. No odpověď byla vážně prima. Zněla tak, že závod chtěl uspořádat beze mě. Po chvilce dohadovaní mi dotyčný sám řekl, že ví, že jeden bez druhého ten závod nezvládneme uspořádat, načež jsem řekl, že já ho zvládnu v pohodě, když jsem ho dělal několik let sám a před tím dva roky s Pavlem Chámou. Závěr rozhovoru byl, že závody uspořádáme společně.
Závody se blížily, řešily se finance, sponzoři atd. Někteří sponzoři odpadli. Nové sponzory hledat je vždy náročné. Měli jsme převážně ty, které jsem ve většině sehnal já již před lety a závody sponzorovali každoročně, plus někteří, co sehnal druhý "spoluorganizátor". Podařilo se mi přemluvit ČSSS o finanční pomoc a ti řekli, že ač jen kvůli mně, tak na závody peníze dají.
Jenže i tak se nemohlo dosáhnout na daný rozpočet a prý bychom museli dat každý ze svého 13 tisíc. Mě už ale závody jednou staly 40 000kč ze svého, takže moje odpověď byla, že ani náhodou. Místo toho jsem navrhl, že se uspořádají závody amatérské, aby si noví kluci zazávodili a přišli do povědomí i noví siláci (mimo jiné i z Kutnohorska). Odezva byla taková, že ani náhodou, že by to musel vysvětlovat sponzorům a vykazovat městu atd. (ač z mého pohledu šlo spise o něčí ego). Závěrečná dohoda byla, že teda závod dělat nebudeme vůbec a že se uvidí až za rok. Asi o dvě hodiny později přišla zpráva, že závody udělá sám, že si je zadotuje ze svého. Tak jsem napsal, že ok, ale že nechci, aby si přivlastnil moje sponzory. Odpověď, že si nikoho nepřivlastňuje, mi nestačila, tak jsem napsal znovu, že si nepřeji a že by mě celkem naštvalo, kdyby oslovil sponzory, co mi dávají peníze na závody už léta. No a odpověď? "Pavle, mně to je ale úplně jedno."
Samozřejmě, že sponzoři byli osloveni s tím, že zase bude Kutnohorský Strongman, ale to, že já tam figurovat nebudu, padlo až v době, kdy sponzor předal peníze, nebo to nepadlo raději vůbec. Takže jsem pár sponzorů kontaktoval a vysvětlil jim, jak se věci mají. Někteří celkem koukali, někteří už peníze dali. Jasný, toto bylo mezi námi, ale takovéto věci se z hlediska organizace, sportu a fair play prostě nedělají. Nehledě na to, že dotyčný nový organizátor závodu v KH vždy tíhl k ČNFS a ČSSS nikdy, jak říkal, nevěřil, tak bylo celkem k smíchu, nebo možná k pláči, že bez jakýchkoliv okolků psal předsedovi ČSSS Michalovi Širůčkovi, jestli mu teda dají peníze na závody. Samozřejmě mu nic nedali.
Takže toto je důvod, proč jsem nebyl jako pořadatel.
A proč jsem nebyl aspoň jako divák?
Když po takových věcech, co jsem zmiňoval výše, ještě navíc dotyčný vykládá všude možné něco jiného, například jak já jsem byl ten, co nechce udělat amatéry, že Michal Širůčka nám chtěl za asociaci dát peníze jen na profesionály a na amatéry ne, a ono je to úplně obráceně, tak to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem se tam nechtěl ani ukázat. A taky proto, abych každému, kdo se mě zeptá, proč to nepořádám jako vždy, nemusel vysvětlovat, jak to je.


 
 
Co tohle znamená pro strongman sport v Kutné Hoře a Pavla Zadražila? Já tvrdím, že pokud se řekne v KH strongman, tak se každému vybaví tvé jméno. Hodláš v budoucnu organizovat ještě nějakou soutěž v Kutné Hoře?
 
Děkuji za tvůj názor. Pár lidí mi to říkalo také a ptají se na to samé. Ale pro strongman sport v Kutné Hoře to znamená jen to, ze Pavel Zadražil letos nebyl jako závodník, jako pořadatel ani jako divák. A jestli ještě někdy budu jako organizátor, závodník nebo alespoň jako divák? To v tuto chvilku sám nevím. Dost se ve mě melou pocity a asi by se muselo něco změnit, aby tomu bylo jinak, než tento rok.


 
Na soutěži v KH jsi tedy letos nebyl, ale určitě jsi o ní slyšel. Co říkáš na účast? Z profíků tam byli vlastně jen Jirka Vytiska, Radek Paták, Mari Zvrtek a Lukáš Svoboda. To rozhodně není něco, na co jsou fandové v KH zvyklí.
 
Ano, o tom vím a nedivím se tomu, že to tak dopadlo. Lidé na to nejsou zvyklí, ale třeba si zvyknout budou muset, když je situace taková, jaká je. Závodníci, co znali nebo znají pozadí teto věci, sami říkali, že jsou věci, které nedělají a tohle se nedělá. Z toho důvodu závodit nejeli. Tímto jim také děkuji za podporu. A jistě si všichni všimli, že nebyl ani moderátor Leoš Kubeš, který k závodům patří. I jemu děkuji.
 
Na Leoše se mě ptalo také hodně lidí, fanoušci ho milují úplně všude. Pavle, já měl samozřejmě s letošním ročníkem hodně problémů, závody se mi nelíbily vůbec, což si může každý přečíst v reportáži. I v loňském roce jsem však musel závodům v Kutné Hoře vyčíst především zařazení některých disciplín, které podle mě v Kollárově ulici být rozhodně neměly. A i v loňském roce podle mě bylo promo pro soutěž slabší, než v letech předchozích. Jak vnímáš tento můj názor?
 
Souhlasím s tebou. Vím, že myslíš konkrétně autotrakař a již mockrát propíranou chůzi s autem na zádech. Autotrakař byl můj nápad, aby byla nějaká změna. Přiznávám, ač jsem disciplínu vyhrál, že chůze po "kočičích hlavách" s tím byla o zdraví a nebyla to moc šťastná volba disciplíny. Chůze s autem na zádech byl nápad Jirky Dejmala, který disciplínu nechal udělat. No... konstrukce o průměru 30 mm se krásně bořila mezi obratle. Pokud se do konstrukce silák vešel, tak i tak nebyla moc dobrá na nošení, což jsem říkal od prvopočátku. Místo toho jsem navrhoval popruhy. Když závodníci konstrukci neměli jak uchopit, museli se držet za ostré hrany auta, o které hrozilo i pořezání na achilovkách. Ale nejvíce nešťastná volba bylo umístění konstrukce ve voze. Konstrukci nechal dát na střed kabiny místo na střed auta, což jsem říkal (a šlo by to), takže aby se auto vyvážilo, muselo se zatížit v zadní části desítkami klik železa, a tak se muselo chodit s váhou minimálně cca 470kg. Takže tato disciplína byla také mimo mísu.
Když jsi zmínil promo, také s tebou souhlasím Jirka Dejmal řekl, že nechce, aby se dělaly plakáty, že je stejně nikdo nečte, nikdo si jich nevšimne a že se bude závod propagovat hlavně na sociálních sítích (které ale mraky starších, ale i mladších ročníků nemá). Tak, ač jsem s tím nesouhlasil a právem, nebyly plakáty. Zajímavé, že pokud ty plakáty nikdo nečte a jsou zbytečné, proč jsem je na letošní ročník viděl?
Já se vždy snažil udělat propagaci maximální. Upoutávka v radiu asi 14 dnů předem, mnou mluvená pozvánka v radiu, noviny, weby, jednal jsem s televizí atd. Promo je důležitá věc.
 
Máš v plánu pořádat nějakou další soutěž?
 
Ted už můžu oficiálně fanouškům říct, že budu spolupořádat s Pepou Mazačem závody v Přelouči a v hlavě mam nápad ještě na jednu akci. Tu zatím odtajňovat nebudu. Jednak je to v počátku plánování a hlavně kdybych řekl, co je to za plán, věřím, že by honem někdo šel a co nejrychleji by to chtěl udělat dřív, než já, aby byl podepsán pod další věcí.


 
Paráda, těším se! No a Přelouč, ta mě u nás baví asi nejvíc, snad příští rok trumfnete předchozí ročníky, laťka je vysoko především po letošním ročníku. Teď trošku k tvým zraněním, kvůli kterým letošní rok vynecháváš. Co tě všechno trápí fyzicky a jak těžké je pro tebe psychicky nezávodit?
 
V únoru jsem musel podstoupit vážnou operaci levého ramene, ve kterém jsem měl ošklivě poničený kloubní límec a vytažené vazy. To je hlavní důvod letošní absence. Zároveň chci také doléčit i bolavé koleno a záda.
Psychická stránka je hrozná věc. Něčemu obětuješ léta dřiny, odříkaní a sebetrýznění, po sezoně říkáš, že na to kašleš, ale stejně chceš za rok zase a zase. Já chtěl i letos. Naskočit aspoň do rozeběhnuté sezony by bylo super. Rameno se ale hojí daleko pomaleji a daleko hůř, než když mi operovali koleno. Ani teď to rameno ještě není úplně v pořádku, takže prostě letos závodit nebudu. A když vím, že je někde závod, nebo nějaký závod mam pískat, "hrajou mi ruce" a musím se držet, abych alespoň něco neodnesl, nepřevrátil nebo nezvedl. Výhodou pro mě je teď to, že stavíme nový rodinný domek, tak myšlenky směřuju sem a k rodině.
 
Jak jsi na tom k dnešnímu dni s výkonností? Jak asi zhruba cvičíš a s jakými váhami?
 
Cvičení zatím moc nedávám. Když jdu 3x týdně, tak z toho mám Vánoce. Spíše se snažím stále protahovat rameno po operaci, snažím se vyrovnat svalovou dysbalanci a pomalu zvyšovat váhy.
Když vezmu základní cviky, tak bench press zatím 180 kg, klasický dřep jsem začal jezdit asi před týdnem, protože mam stále omezenou hybnost ramene a nemohu si osu chytit, tak zatím šlo 230 kg asi 3x, mrtvý tah jsem jel po více než sedmi měsících a to do 270 kg. Ramena zatěžuji jen minimálně. Ale už jsem byl po deseti měsících prvně trénovat disciplíny s Pepou Mazačem a kláda 110 kg několikrát vyletěla nad hlavu jak nic a gumu 450 kg jsem kopal v pohodě, ale to je moje disciplína, tak jsem v to i doufal, že to půjde.
 
Se zraněními tedy přišlo omezení v tom, že nemůžeš nějakou dobu dělat naplno něco, co miluješ. Ty máš však také veliký důvod pro radost, protože se rozrostla velikost tvé rodiny taky trošku jinak, než tím, kolik měří tvůj biceps nebo hrudník v obvodu. Pavle, jaké je to být tátou?
 
Byt tátou je super, ale zároveň je to úplně něco jiného, než na co jsem byl zvyklý. Samozřejmě to pro toho chlapa není tak radikální zásah do života, jako u té ženy, ale i tak. Je to veliká zodpovědnost i při tom sportu. Jsem o něco opatrnější. A když jdu něco naplno, stejně mám maličkou rezervu a nervu to na krev, protože vím, že se o tu rodinu musím postarat.
Malé je už je 16 měsíců, takže je s ní sranda a je to lepší, než když byla malé uřvané miminko.


 
Velikým tématem na české strongman scéně je to, že máme dva svazy/federace. ČNFS a nově ČSSS. Jak vstup ČSSS do strongmanů změnil scénu v tom, jak ji vnímáš a co si od toho ty jakožto pořadatel a závodník slibuješ?
 
Tohle je velice velké téma a hodně ožahavé, ale jelikož tu hovořím zcela otevřeně, tak se otevřeně vyjádřím i tomuto tématu.
Než ČSSS oficiálně přišla na českou strongman scénu, tak PODLE MĚ ČNFS prožívalo obrovskou stagnaci a nečinnost ve směru propagace závodů, propagace závodníků, domlouvání a posílání závodníků na zahraniční soutěže atd. Určitě k tomu přidávám důvod, že v tuto chvilku se už "uklízel" do pozadí zakladatel tohoto sportu v ČR doktor Georgis Patenidis, a více méně nebyl do té doby nikdo, kdo by nastoupil na jeho místo a dokázal jednat s velkými sponzory a případně do toho sportu zainvestoval nejen svůj čas, ale i finanční prostředky. Samozřejmě že se pak během pár měsíců odehrávaly různé přesuny v týmu lidí okolo ČNFS, ale do toho nevidím a ani vidět nechci.
Na základě této situace se tým lidí domluvil, že udělají neziskovku ČSSS a pokusí se s tím něco udělat. A opravdu se začalo i v ČNFS něco hýbat. Ale nebylo to pozdě?
ČSSS má podle mě hodně dobře našlápnuto na to, aby tomu sportu tady dala jinou úroveň, srovnatelnou se světem. Mají chuť, mají nápady, které i realizují, mají k tomu i finanční prostředky a už i nějaké sponzory pro závodníky, což dlouhá léta nebylo.
Ač se teď někdo hlásí více k jedněm, jiní se hlásí k druhým, dohadují se mezi sebou, tak si myslím, že to naše scéna trochu potřebovala, aby zažila restart. Ty dohady a házení špíny jednoho na druhého je hnus, tak věřím, že se to během této sezóny vytříbí a bude to zase v klidu, závody se budou pořádat v klidu, nebude se naschvál psát jeden termín závodů přes termín jiného závodu, nebude se dohadovat, kdo je nejsilnější Čech a kdo je nejlepší Čech, nebude si jeden druhého brát do pusy a propírat a házet na sebe špínu a tak dále.
Když jsem závodil ještě v amatérech, byly jsme parta, co si během závodu pomáhala, fandili jsme si, ale to je pryč. Proto doufám, že to zase časem bude.
Co si od toho slibuji? Já se netajím tím, že stojím na straně ČSSS a jsem na to hrdý, protože se nebáli jít do takovéto věci po hlavě. Vím, že když se zase vrátím do startovního pole, oni mi pomůžou jak se sponzory, tak i se závody v zahraničí, při pořádání závodů, nebo v čemkoliv jiném. Vím, že neřeknou ne ani lidem, kteří to tu chtějí posouvat dopředu. Takže doufám, že vedení ČSSS bude pokračovat v této cestě, na kterou se vydali a myslím, že i ČNFS má stejný cíl, tak by se už KONEČNĚ mohli všichni domluvit a nezbrojit proti sobě, ale naopak si vycházet vstříc, táhnout za jeden provaz, a to i kdyby tu měli i takto nadále fungovat dvě organizace. Vím, že nějaké pokusy o domluvu už byly, ale marné. Z čí strany marné, to vědí jen ti, co se toho osobně účastnili a mezi těmito lidmi bych to nechal a nepřidával ani neubíral z ničeho nic. Snad se zvládnou domluvit.
 
Nově se soutěží účastníš i jakožto rozhodčí. Jak si tuto novou, velice zodpovědnou, roli užíváš?
 
Dělat rozhodčího je pro mě teď možnost, jak být aktivně zapojen do závodění, aniž bych závodil a jsem za to rád. Je pravda, že mám mnohdy hroznou chuť položit stopky a píšťalku na zem a jít na disciplínu. Je to funkce, které bych se po zakončení závodní kariery klidně dál věnoval, a to právě kvůli tomu kontaktu s tou závodní atmosférou a fanoušky.


 
Já hlavně doufám, že úroveň závodů půjde nahoru, závodníci budou mít více peněz za to, jakou show pro fanoušky dělají, díky čemuž budou mít více času na tréninky, čímž se snad také zvedne jejich výkonnost. Také bych rád viděl to, jak všichni naši top strongmani závodí na všech závodech, což se v současnosti moc neděje. Rozhovor je u konce a já ti děkuji za tvůj čas rozepsat se a vysvětlit tak lidem veřejně situaci, která tu nastala. Koho tím naštveš, toho tím naštveš, ale vzhledem ke zprávám lidí jsem přesvědčený, že bylo na čase už teď, nikoliv začátkem příštího roku, jak jsem původně rozhovor s tebou plánoval. Chtěl bys závěrem ještě něco říct?
 
V to já doufám také, protože by se mohlo předejít věcem, jako je chvástání se titulem "nejsilnější" Čech, co byl na Arnold Classic stříbrný, zlatý nebo kdo ví jaký, ale už se nikde nenapíše, že je to Arnold v Austrálii, pak v Africe a že je to do 105 kg atd. a nikdo neuvede věci na pravou míru, což by nebylo vůbec na škodu.
No a co říct závěrem tohoto rozhovoru?
Je mi jasné, že jsem díky tomuto článku rozbouřil některé již takhle divoké vody, zase přibyde hromada pomluv, drbů, možná i nepřátelství, ale vždy se ozve ten, kterého se to tyká a je o něm psáno pravdivě a jemu se to nelíbí. Takže ať si lidi pomlouvají, ať si vymýšlí dál pohádky o čemkoliv, tady v tomto článku je objasněno několik věcí, několik mých názoru a pokud se někomu nelibí, tak se nedá nic dělat.
Chtěl bych poděkovat všem, kteří tak nějak letos sabotovali závod v Kutné Hoře z výše uvedených důvodu, takže ještě jednou DÍKY všem! Také dekuji ČSSS za podporu ve všech směrech, stejně jako okruhu mých blízkých přátel, jako je Česťa Šíma s Marcelkou, Mazačovi nebo Leoš Kubeš, společnosti SMARTLABS za podporu s doplňky stravy pro nás strongmany, společnosti IsoLine, které jsem ambasadorem, dekuji tobě za čas na tento rozhovor, ale asi nejvíce bych chtěl poděkovat své ženě Martině, která mi obrovsky otevřela oči ohledně spousty věcí a lidí v mém okolí. Vám všem opravdu děkuji!


Poděkování za Foto patří Michalu Pavlíkovi z Kutnohorského deníku a ČSSS.

Zanechat komentář