Quad Core 4:2:2:1 ratio Time Release Protein Blend
Think Smart, Eat Smart Per serving: 34g proteins, 7g BCAAs, 6g carbs, 1g fat Smartlabs®

Cvičení, posilování, svaly - vše na jednom místě!

Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 - profi

Už jste si přečetli první část reportu z MČR strongman Olympia Brno na http://osvalech.cz/zpravy/ite...

Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 - amatéři

Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 je za námi. A mě teď čeká psaní reportáže, která bude delší,...

Petr Petrov - rozhovor

Petře, na začátek bych tě poprosil o kratší představení. Jmenuji se Petr Petrov, pocházím z Třince, ...

  • Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 - profi

    Už jste si přečetli první část reportu z MČR strongman Olympia Brno na http://osvalech.cz/zpravy/ite...

  • Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 - amatéři

    Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 je za námi. A mě teď čeká psaní reportáže, která bude delší,...

  • Petr Petrov - rozhovor

    Petře, na začátek bych tě poprosil o kratší představení. Jmenuji se Petr Petrov, pocházím z Třince, ...

Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 - profi Featured

úterý 5. září 2017 0:00

Už jste si přečetli první část reportu z MČR strongman Olympia Brno na http://osvalech.cz/zpravy/item/833-olympia-strongman-mistrovstvi-cr-2017 ? Tak právě pro vás je tato druhá část, ve které se dostanu k profíkům a závod zhodnotím jako celek. Soutěž profíků se v Brně uskutečnila 2. září 2017. Start byl původně plánován na 14:00, avšak soutěž nakonec začala se zpožděním několika minut. Závody v Brně pořádal Český svaz silových sportů jako mistrovství České republiky, na kterém se s výjimkou Jirky Vytisky a Radka Patáka ukázala kompletní česká strongman špička. Kromě českých závodníků pořadatelé pozvali také vybrané zahraniční závodníky. Já jsem se ze všech nejvíce těšil na Poláka Marcina Sendwickiho, kterého mám rád díky tomu, jak moc se snaží při zvedání těžkých břemen dbát na techniku, hrubá síla je u něj až na druhém místě. Srb Nemo Tasič je také vždy super hostem na českých závodech. Nemo je strašně dravý a nikdy se nevzdává. Kde to ostatní vzdávají, tam se on kousne ještě víc a bojuje až do konce. Ze Slovenska přijeli dva zkušení závodníci, Igor Petrik a Braňo Golier. Ty na českých závodech také vždy moc rád vidím závodit. Marcin sebou vzal z Polska svého dobrého kamaráda, dalšího Marcina. Marcin Wlizlo pro mě byla před soutěží veliká neznámá, vůbec jsem nevěděl, co od něj očekávat. Z Rakouska přijel dobrý kamarád Nemo Tasiče, Ronald Knoll, kterého v budoucnu vidím na českých závodech závodit častěji a častěji. Česká jména si představíme jednotlivě u disciplín.



Prize money pro profíky byly následující:
1. místo: 20.000,-
2. místo: 15.000,-
3. místo: 12.000,-
4. místo: 10.000,-
5. místo: 8.000,-
6. místo: 6.000,-
7. místo: 5.000,-
8. místo: 4.000,-
9. - 14. místo: 3.000,-

To už vypadá docela dobře, ne? Nejvíc se mi líbí to, že si ze soutěže každý odveze ty 3 tisíce. Má být soutěž profi? Oukej. V tom případě si musí každý něco vydělat. Nikdo nesmí odjíždět s prázdnou. I za účast musí dostat zaplaceno. A 20 tisíc pro vítěze? Je to něco velikého, co vám zaplatí celou přípravu? Jasně, že ne. Ale je to motivace, kvůli které se vám chce trénovat a závodit. Je to důvod, proč tomu tu energii obětovat. A je to pokrok vůči tomu, co tu bylo v předchozích několika letech. A já doufám, že se brzy dočkáme dne, kdy vítěz vyhraje 50 tisíc, nebo dokonce 100 tisíc korun. To by totiž do strongmanů určitě přitáhlo další nové tváře.

Disciplíny? Velice náročný program. 6 disciplín a lehká nebyla ani jedna.
 
1) Axle lift se 145kg na 60s - přemístění každého opakování ze země
2) Tractor pull 7t na 20 metrů
3) Farmer's walk se 170kg kufry na 30m
4) Car deadlift (odhadem prý 350kg dole) na 60s
5) Super yoke se 430kg na 30m
6) Atlas stones 130 - 150 - 165 - 175 - 190kg
 
Soutěž profíků moderoval, stejně jako dopolední závod amatérů, Leoš Kubeš, který se na každý víkend perfektně nachystá a má formu. Formu musí vždy mít také rozhodčí, protože jejich sebemenší rozhodnutí může mít ovlivnit soutěž velice negativně. V Brně pískali Pavel Zadražil a Zdeněk Pilc. Na soutěži samozřejmě operovalo veliké množství dalších pomocníků, bez kterých by se soutěž nikdy nemohla uskutečnit. Já jim velice děkuji za to, jakým způsobem v Brně (nebo v některých případech i na dalších českých soutěžích, protože někdo se objevuje na více závodech během roku) makají. Jejich dřina nejde přehlédnout. Jmenovat tyto lidi nebudu, protože bych na nejednoho (nejednu) z nich zapomněl. Tento náročný úkol čeká na Michala Širůčku v jeho reportáži a vůbec mu ho nezávidím. Michale, na nikoho nezapomeň.
 
Pojďme už k samotné soutěži. K mistrovství České republiky! Už dopředu vám můžu říct, že soutěž opravdu stála za to a byla sakra vyrovnaná. Nikdo ze závodníků neměl ten nejlepší den, takže nebylo jasné, kde může kdo překvapit pozitivně, nebo i negativně.
 
1) Axle lift
Letos se v této disciplíně na českých závodech moc nesoutěžilo. Hlavně tedy v případě, kdy se musí ze země přemístit axle pro každé opakování. Z této disciplíny měli někteří strongmani už dopředu veliký strach, který byl opodstatněný. Přemístit 145kg tlustou osu až na hrudník je úkol hodný těch opravdu nejlepších strongmanů. V Brně byli v této disciplíně nejlepší Michal Tichý a Honza Šleis. Kluci se díky 4 platným zdvihům podělili každý o 13,5 bodu. Michal Tichý s přemístěním ani výrazy nemívá sebemenší problém a Honza Šleis má tak silná stehna, že to háže nad hlavu jako nic. 3 platná opakování na axlu zvládli hned 4 borci a to velmi komplexní Nemo Tasič, Pepa Mazač, Lukáš Svoboda a Jára Švejda. Pro všechny z nich povedený start do závodu. To se však nedá říct o Marcinu Sendwickim. Tomu se, tuším, povedly 4 zdvihy a 5. mu utekl jen o vteřinu, ale uznány mu byly jen 2 poté, co si nejspíše při přemístění pomáhal páskem (na konci reportu dostanete lepší vysvětlení), na který axle pokládal, což je proti pravidlům. Marcin byl v této disciplíně nejlepší, ale pravidla je nutno dodržovat. Dvě opakování byly nic moc výkon také pro Ronalda Knolla. I on by rád začal soutěž lepším výkonem. 1 opakování bylo velice zlým začátkem pro Čestmíra Šímu, který se do Brna sice těšil, ale tahle první disciplína rozhodně nebyla podle jeho gusta. První opakování v Česťově podání bylo lehonké. Silově měl Čestmír navíc. Čestmírovi se však po tomto prvním úspěchu nepodařilo znovu axle přemístit do pozice, ze které se dá vytlačit nad hlavu. Důvodem byl zřejmě jeho problém s ramenem, které jej trápí už nějakou dobu a v letošní sezóně s tím Čestmír musí bojovat na všech závodech i v tréninku. Jedno opakování je však lepší, než nula. Bodově je tam rozdíl dokonce 6 bodů. Právě s nulou se museli spokojit legenda českého strongman sportu Jirka Žaloudek, Mari Zvrtek, Marcin Wlizlo (zapamatujte si toto jméno a tento výkon konkrétně), Braňo Golier a Igor Petrík, kterému se sice do disciplíny také moc nechtělo, ale alespoň u ní skvěle pobavil diváky i rozhodčího Zadražila.


 
2) Tractor pull
V loňském roce se touto disciplínou začínalo a byl to fičák na čas. Ze 16 závodníků traktor 20 metrů nedotáhl jen Marcin Sendwicki. Letos? Stejný traktor. Stejná vzdálenost. Nejspíše jinak nafouknuté obří gumy. A nikdo nešel přes 7 metrů. Asi jediná špatná disciplína celého dne, což po loňské pozitivní zkušenosti nemohl nikdo dopředu vědět. Stejně jako v loňském roce se z vítězství radoval Čestmír Šíma (6,72m), který těchto 14 bodů potřeboval jako sůl. To samé platí i o druhém v pořadí disciplíny. Na druhé místo totiž stačilo Marcinu Wlizlovi pouhých 5,38m a i on potřeboval tuhle bodovou (13) injekci jako já potřebuji chilli omáčku ráno k vajíčkům. Tohle srovnání už asi nikdy nikde neuslyšíte, tak si jej zapamatujte, nebo jej radši hned zapomeňte. Náladu po první disciplíně si spravil také Ronald Knoll, který skončil třetí díky výkonu 5,09m. Na průběžné první místo se díky 9 bodům dostal Honza Šleis. S traktorem se povedlo hnout všem, body zde tedy bral úplně každý.


 
    
3) Farmer's walk
Kufry se 170kg. Žádná sranda, hlavně pak po traktoru, při kterém dostaly dlaně závodníků a síla prstů a předloktí strašně moc zabrat. Favorit disciplíny? Těžké kufry umí Čestmír. Otázka je, jestli bude někdo rychlejší. Dlouho nikdo nic, strongmani s tím chodili jak já s nákupem. Takže rychle, ale utíkat se nikomu nechtělo. Pak ale odlepil od země kufry Polák Wlizlo a těch 30 metrů s nimi uběhl za 28,46s. Nevím, jestli si sebou přivezl od Severního moře nějaký vítr do křídel, ale tenhle jeho výkon překvapil všechny a možná i jeho samotného. Čestmír dopředu věděl, co ho čeká a jaký musí podat výkon, aby Poláka překonal. Chytnul kufry, postavil se s nimi, ale hned od prvních kroků bylo jasné, že rychlostí se lehčímu Polákovi nevyrovná. Polák první a Česťa druhý (40,32s). Byli to jen tihle dva závodníci, kteří kufry donesly za cílovou čáru. 10 z nich se pak podařilo donést kufry alespoň za 15 metrovou čáru, kde se museli otáčet. Třetí skončil Pepa Mazač se svými 28 metry. Publikum ho hlasitě podporovalo, lidi fandili a křičeli, přidal se i Leoš Kubeš, ale nestačilo to. Pepovi však i těchto 12 bodů hodně pomohlo. Nezklamal ani Braňo Golier, který tyto chodící disciplíny ovládá moc dobře. Kufry jsou nejspíše jeho nejsilnější disciplínou. Právě on skončil na kufrech 4. U této disciplíny se pravděpodobně zranil Honza Šleis, který si hned několikrát při disciplíně musel šáhnout na prso, které si buď ošklivě natáhl, nebo natrhl. Bylo vidět, že hodně bojuje s bolestí.


 
4) Car deadlift
V amatérech pořadatelé odhadli zátěž skvěle. Jak se to povedlo u profíků? Modlil jsem se, aby se nechodilo k 20 opakováním, to mě vážně nebaví sledovat. Nedopadlo to tak. Naopak. Končilo se na 10. 10 dotahů (tak to tuším nazval Pavel Zadražil) udělal Nemo Tasič, který zde perfektně využil svého nižšího vzrůstu, což je u mrtvoly s autem výhoda. 10 platných zdvihů jej drželo na prvním místě do chvíle, kdy přišel na řadu Čestmír Šíma. Čestmír si dokonale rozvrhl čas. Po 30 vteřinách měl tuším 7 platných zdvihů a měl to rozjeté na vítězných 11 opakování. 11 opakování začal s předstihem, ale nezvládl poslední část pohybu a musel auto pustit na zem. O vítězství se tak podělil s Nemem a nevypadal, že by ho to nějak trápilo. Skvělou sílu na mrtvole potvrdil u car deadliftu Michal Tichý, který mrtvý tah hodně trénuje díky plánované soutěži v září, kde se pokusí o 900kg total v silovém trojboji. 12 bodů si vybojoval svými 7 dokončenými opakováními. Michalova mrtvola je stejně ošklivá. Michale, víš jak to říkal Arnold, není to o tom, kolik zvedneš, ale jak u toho vypadáš. A ty se mi u mrtvoly opravdu nelíbíš. Ze 14 závodníků se nepovedlo zapsat platné opakování jen 4 z nich, ale všichni se moc snažili. Nejvíce z nich asi Pepa Mazač, který to nechtěl vzdát. Ani s vypětím všech zbývajících sil však konstrukci od země neodlepil. Fanoušci ho v tom však nenechali samotného a po celou dobu jeho snažení mu hlasitě fandili. Pepovi šlo o hodně. Věděl, jak moc důležité tyhle body budou.


 
5) Super yoke
Že 430kg není moc? Není. Tihle borci jsou zvyknutí na vyšší váhy. Ale v Brně se jednalo o správně zvolenou nálož pro záda závodníků, kteří za sebou měli axle lift, při kterém dostávají záda zabrat při přemístění, tahání traktoru, které je hodně o zádech, kufry, kde dostává zabrat spodek zad i trapézy a car deadlift, což odpálí vršek zad, spodek zad, hamstringy i zadek každému, kdo dá do disciplíny všechno. S yokem pak do cíle zvládli dojít jen 4 siláci. Mým favoritem byl Nemo Tasič, který všem vypálil rybník v Golčově Jeníkově, když šel na "jouk" jako jediný sám (bez soupeře) a přišel na řadu dokonce jako první. I v Brně tedy musel být za favorita. Dále jsem hodně očekával od Čestmíra a Marcina Sendwickiho. O Marcinovi vím, že tuhle disciplínu dost trénuje a na Čestmíra není nikdy nic příliš těžké. A Marcin nakonec také vyhrál. Jen ten druhý, ten Marcin, kterého v Brně téměř nikdo neznal. V Brně to pro něj bylo už druhé vítězství v disciplíně (vyhrál tu předchozí běhavou, tedy kufry). Byla to pro něj hračka. Čas 37,79s to jen potvrzuje. Překvapil mě Lukáš Svoboda, který ve své top formě tyhle běhavé disciplíny také uměl líp, jak ostatní. Na konci sezóny má super formu a určitě ho čekají ještě další alespoň dva závody, kde formu prodá. Jeho čas 46,95s mu vynesl 13 bodů za 2. místo. Velice důležité body pro Lukáše. Druhý Marcin skončil třetí. Šel pomalu, ale na jistotu. Silný střed těla je u této disciplíny znát víc, než vysoká tělesná hmotnost. Nemo Tasič zde body neztratil, skončil čtvrtý, když yoke donesl za cílovou čáru v čase 57,63s. Stáhl tedy bod na Čestmíra, který skončil těsně za ním. Čestmír překvapivě yoke do cíle nedonesl, jeho cesta skončila po 26,3m. Obrovskou vůli a odhodlání u této disciplíny ukázali jak Jarda Švejda, tak i Michal Tichý. K Michalovi se dostanu ve zvláštním odstavci, který si zaslouží. Jarda by si ho samozřejmě zasloužil také, ale já mu ho raději budu dlužit do budoucna. Jarda v Brně bojoval se zády. Yoke je jeho největší slabinou. Disciplínou, na kterou se nikdy netěší a bolí ho nejvíc. Důvodem je plotýnka, kterou měl jednu dobu Jarda posunutou o 9 milimetrů. S tímto problémem bude muset bojovat vždy. Yoke však vzhledem k tomuto problému zvládl dobře. 6 bodů sice není super výsledek, ale také to není propadák, který by mu totálně pokazil závod. Jardo, jsi borec, jsi silák, strongman a je vidět, jak moc tě závodění baví. Je zážitek vidět tě závodit a sledovat, jak se zlepšuješ! Určitě zde musím zmínit ještě Jirku Žaloudka, který už závodí asi hlavně pro to, že ho to prostě baví. Své nejlepší roky má za sebou, to je jasné asi všem, kdo se na závody jezdí podívat. Jirka toho ve své kariéře dokázal strašně moc a zažil dobu, kdy si opravdu mohl říkat profesionální sportovec. Jeho kloubní aparát na tom také není nejlíp, ale i tak se nebojí vlézt pod před 4 metráky vážící yoke a poponést ho do vzdálenosti 9 metrů a 4 decimentrů. Za to Jirka mimochodem získal 4 body. Honza Šleis na disciplínu nastoupil i se zraněným prsním svalem, ale po půl metru musel yoka vzdát. Nešlo to.


 
6) Atlas stones
6 disciplín nebývá na soutěžích siláků zvykem a já jsem dopředu moc nevěděl, co od poslední disciplíny očekávat. Čestmír Šíma byl skoro jistým vítězem. Nezvítězil by jen v případě, že by nějak vybouchl na lehkém kamenu. Za to souboj o 2. až 7. místo byl nesmírně vyrovnaný a veliké obavy měl před disciplínou třetí Michal Tichý, který se od Aše potýká s velikým problémem, kterým je utržený biceps. Aby toho nebylo na Michala málo, tak si Michal minulý týden natáhl šlachu toho samého bicepsu při tréninku koulí (těch atlasových) a na soutěži v Brně se musel s tímto handicapem vypořádat skoro u všech disciplín, což se mu až do koulí povedlo. Koule pro něj však skončily katastrofálně. Nejhorší možný výsledek. Michalův biceps na tom byl tak zle, že jej Michal nemohl vůbec používat. Dvakrát nebo třikrát sice kouli na klín dostal, ale jednou rukou ji zvednout do asi 150cm výšky na podstavec opravdu nejde. Suma sumárům... nula bodů. Michal se z parádního třetího místa propadl na celkové 7. místo. Pro Michala to tak v konečném důsledku není umístění, které očekával, ale vzhledem k tomu, jaká byla poslední disciplína, tak se nemá za co stydět. Nemůže. Michal absolvoval i přes zranění a různé další bolístky vynikající závod. Kdyby na koulích mohl něco zvednout, tak to zvedne. Nefunkčnímu svalu však neporučíš. Strongman je náročný sport a pokud v něm chcete být dobří, musíte být komplexní. Prověří vás komplet. Pokud něco nemáš, tak na to během závodu přijdeme a ty v té disciplíně selžeš. Pokud jsi zraněný, tak počítej s tím, že tě zranění bude stát lepší výsledek, protože v nějaké disciplíně dopadneš špatně. A to se Michalovi stalo. Co však ještě nehrálo Michalovi do karet? Soupeři. Kvalitní soupeři, proti kterým musíš závodit a být 100%. Pokud nejsi, tak toho využijí, protože mají své kvality. Já doufám, že nevěší hlavu a celou letošní sezónu (ve které se mu však vzhledem ke zranění dařilo fantasticky) bude brát jako zkušenost, díky které se toho o sobě hodně naučil a v tréninku to využil k tomu, aby se stal také vynikajícím trojbojařem, který má natrénováno na total lehce přes 900kg. A pokud si myslíte, že se tohle k Ticháčovi všechno, tak ne. Ještě pár vět mu věnuji v tomto reportu. Nebylo toho dost? Jo bylo. Souhlasím. Nemůžu za to, že je to blázen a šílenec. A miluje tenhle sport víc, než kdokoliv jiný, což je názor, který jsem si udělal právě v Brně.


 
Teď už ale konečně k atlasovým kamenům. Pojďme znovu od nejlepších. Tím zde byl zcela jasně Polák Marcin Wlizlo, kterému se jako jedinému povedlo zvednout 190kg kouli. Tenhle borec disciplíny zvládá parádně! Asi polská škola, mno. O 12 bodů se podělili tři borci, kterým se povedlo zvednout 175kg kouli. Čestmír Šíma byl jedním z nich, neponechal nic náhodě a první místo si tak v klidu pojistil. Lukáš Svoboda zabojoval a i on byl jedním z třech úspěšných. Nakonec pak také Braňo Golier, který je podle mě jedním z nejlepších stratégů na závodech strongmanů. Vždy přesně ví, na co má. Neunavuje se zbytečně neúspěšnými pokusy a radši si počká, nabere trošku více sil a do každého pokusu pak dá všechno. Na kouli tak porazil borce, kteří by ho normálně měli porazit, ale v Brně to nezvládli takticky. 165ku zvedli Tasič, Petrík, Knoll, Šleis a Mazač. Jarda Švejda 165ku nahoru nedostal. Záda a tělo už nespolupracovaly tak, jak by potřeboval. Překvapením bylo selhání Marcina Sendwickiho na 150ce. Bojoval sní, co se dalo, ale nejspíše není zvyklý zvedat kameny tak vysoko.
 
 
Pojďme bilancovat. Závod samotný super. Vyhrál Čestmír Šíma, který tak potvrzuje, že se mu letos daří. V Brně navíc obhájil i loňské prvenství. Čestmír a v celkovém pořadí druhý Wlizlo z Polska sice pokazili první disciplínu, ale v průběhu soutěže pak sbírali vysoké body, které z nich udělali jasnou jedničku a dvojku v Brně. Wlizla může mrzet car deadlift, kde nezvládl více, než jedno opakování. Nakonec tedy na Čestmíra ztratil 8 bodů, což je dost. O 0,5 bodu však porazil Nemo Tasiče, který sice nemá genetické předpoklady (výška) jako ostatní závodníci, ale má parádně natrénováno a umí se kousnout a jít si za tím, na co doopravdy má. Super výsledek pro mého oblíbeného Srba! Knoll svým 4. místem potvrdil, že v Česku umí. Po 5. místě v Golčáku si domů do Rakouska odvezl 4. místo z Olympia Strongman Brno 2017. Jarda Švejda úhájil v poslední disciplíně 5. místo před nebezpečným Lukášem Svobodou, kterému skvěle vyšly poslední dvě disciplíny, ve kterých získal polovinu všech svých bodů. Lukáš tedy porazil i Ticháče, který za ním skončil o pouhý půlbodík.


 
Soutěž zvládl Český svaz silových sportů zorganizovat parádně. Chválu na organizaci jsem slyšel jak od závodníků, tak i od hostů. I fandové si závod užili a jediný problém byl snad jen v maličko pozdějším začátku obou soutěží. Rozhodčí rozhodovali i profíky celkem bezproblémově. Jediný problém nastal právě u Marcina Sendwickiho, k čemuž se mi vyjádřil organizátor Michal Širůčka následovně:
 
"Pavel (Zadražil) jako hlavní rozhodčí na základě upozornění závodníků koukl na zpomalený záznam na kameře ČT a rozhodl dvě opakování anulovat. Vypadalo to na první pohled jako premístěné přes břicho, ale nebylo, svezlo se to na pásek (což je proti pravidlům)."
 
Je to škoda. Nevím, jestli si to v tu chvíli Marcin neuvědomil, nevěděl o tomto pravidle (někde to dovoleno bývá), nebo proč se tomu tak stalo. Podvádět určitě nechtěl, zapotřebí to nemá. Za mě to byl nejlepší závodník první disciplíny a je škoda, že to nepotvrzuje tabulka s výsledky. Vždy chci, aby každý závodník prodal svou výkonnost v každé disciplíně na 100% a byl za to dobře ohodnocen. Pokud se povede závod každému, tak jsou z toho super výkony.


 
Leoš Kubeš přežil náročný den, během kterého neztratil úplně svůj hlas, což je to, čím na takovýchto závodech musí odvádět svou práci. Moc "cool" věc pak pro Leoše vymysleli pořadatelé. Autogramiáda se v Brně netýkala jen závodníků, ale svou fotku podepisoval také právě Leoš. Leoš o tomhle dopředu nevěděl a když se to dozvěděl, tak ho to, řekněme, velice dojalo.
 
Po soutěži pak následoval pokus o překonání českého rekordu v jednoručce. Činka měla 110kg a Michal Tichý před soutěží slíbil pořadatelům, že se o to pokusí. Původně do toho chtěl jít před začátkem soutěže, na což ale nebyl čas. Michal však trval na tom, že se o rekord pokusí, a tak si po soutěži chvilku odpočinul, rozcvičil se a šel do toho, což jsem já vůbec nechápal a abych řekl pravdu, tak jsem se více bál, než těšil. Zraněný biceps, 6 brutálních disciplín a Michal si jde dát svůj rekord na cvik, který je hlavně o dynamice? Je to blázen, ale když dá někomu své slovo, tak to chce dodržet (i proto jel letos závodit do Přelouče den poté, co nemohl celý den nic jíst a jeho zranění bicepsu bylo stále čerstvé). Michalovi se na druhý pokus povedlo činku dostat na hlavu a provést před zraky rozhodčího Pavla Zadražila platný pokus, který si Michal může zapsat jako nový český oficiální rekord ve zdvihu jednoručky nad hlavu. Michale, obrovská gratulace a ještě větší díky! Po Michalovi se o totéž pokusil ještě Polák Sendwicki a i jemu se povedlo činku dostat nad hlavu, z čehož měl velikou radost.
A když už jsme u těchto parádiček, tak pro vás mám ještě jednu. Jirka Orság byl v Brně na soutěži! Organizátoři si jej pozvali na exhibičku, která se Jirkovi moc povedla. O jakou šlo exhibici? Jirka vzpíral, což umí sakra dobře. V ČR je v tomhle sportu vůbec nejlepší. Na klasické ose si odjel nadhoz. Jako kotouče mu však posloužila "apollonova kola", která měla váhu okolo 41,5kg a průměr o něco větší, než klasické kotouče. Jirka absolvoval před zraky fanoušků 3 pokusy, šlo o, tuším, 185kg, 205kg a 225kg. Bylo to vzrušující, strašidelné a já můžu říct, že tohle byla jedna z nejlepších exhibiček, jakou může někdo mít na strongman soutěži. Je to soutěž siláků, tak proč si nepozvat někoho, jako je právě Jirka? Tohle mě moc bavilo.

Závěrem bych chtěl ještě zmínit to, že na soutěži byla česká televize (ČT4?), takže se snad dočkáme strongmanů v televizi.  Kdy? To zatím asi ještě nikdo neví. Bylo by super, kdyby to bylo třeba do týdne. Sledujte Michala Širůčku a určitě o nic nepřijdete.

Poděkování za foto patří ČSSS. Na soutěži pro ně fotil Miroslav RedBart Machek, jehož fotky jsem využil v reportáži minulý rok a je to pro mě nejlepší fotograf, jakého jsem kdy na soutěži strongmanů potkal.

Zanechat komentář